ZDENĚK ŠTĚPÁNEK ///

logo.png
top.png

I TO TO SE STÁVÁ

Ten kdo pracuje ve službách má nekonečné možnosti, jak je zlepšovat nebo se totálně utahat, či zkrachovat.

Telefonním hovorem to, jako vždy začíná - byla středa

/abych neunavoval čtenáře telefonními hovory, jsou tyto naprosto zjednodušeny/

'Na internetu jsem vás našel, mám svářečku PP 315, získal jsem ohromnou zakázku a zařízení nejede. Co mám dělat? Svářečka ani neškytne'. dí prosebný hlas z mobilu.

To, když zařízení ani 'neškytne' je celkem dobrá zpráva, to poukazuje na nějaký základní problém jako: rozvaděč, uhořelý drát, vadná pojistka, vypnutá svářečka  ap.

Samozřejmě proběhlo několik telefonátů /ty mne dosti často zdržují od mé vlastní práce/, ve kterých jsem se pokusil majiteli PP 315 poradit co se strojem a jak jej přimnět k práci.

Zkontrolujte: pojistky v rozvaděči, ta a ta kritická místa, fáze v zásuvce, přivolejte elektrikáře .....

Pán na druhém konci 'drátu', evidentně pečlivě, plnil mé pokyny, ale ani přivolaný elektrikář nebyl nic platný. Zařízení bylo stále bez hlesu. Jak by řekl klasik 21století  'ani obraz, ani zvuk'.

Rezignoval jsem na pokusy oživit zařízení po telefonu. Nezbylo než, aby majitel naložil zařízení do auta a přijel k nám.

Byla to středa jak už jsem zmínil. Ve čtvrtek ráno přijeli: otec a syn, svářečku mněli uloženou v leže v osobním autě. Takto vozit tento stroj je odvaha, ale pro ně to byla jediná možnost jak uhájit tu úžasnou zakázku.

Postavili jsme ji na 'operační plac'a po prohlídce, kdy jsem předpokládal snadné odhalení problému, jsem musel rezignovat. Snad to bylo pod nátlakem rodělané jiné práce, nebo jsem nemněl svůj den.

Ještě jednou zdůzazňuji:....... pokud podnikáte ve službách máte nekonečné možnosti ......

a tak to i dopadlo, neboť mně je líto každého stroje a zákazníka, a pomoci, pomoci té není nikdy dost.....

ze skladu jsem vydal svoji svářečku PP 315 /určenou k prodeji/, naložili - spíše uložili do osobáku a zákazník uháněl svých 100km domů svářet svou zakázku.

Tady by mohl být šťastný konec. Já opravím zařízení, dostanu zaplaceno a všichni jsme spokojeni.

Byl by to však banální příběh, a asi by nikoho zvás nenadchl.

Štastné konce přicházejí většinou po zápletce a vyvrcholení literárního či životního děje.

Po dobrém obědě a po polední kávě jsem dokončil rozdělanou práci a zaměřil pozornost na nepokořenou

PP 315 z dnešního rána. Ne, že bych nemněl na pořadu jinou práci, ale rozdělané zařízení zabere mnoho místa a vše skládat a později zase rozdělávat ...... to je naprostá ztráta času a to hlavní ubírá to morálních sil.

No zkkrátka jsem ji, jak dnes říká mládež, 'DAL'. Nebyla to tradiční závada, ale to je jiné téma.

Jen hodin jak na věži. 16.00. Ta je čas, kdy každý fachman sekne s prací a utíká za ženou, dětmi, psem, někdo do hospody, pokud tam nesedí již od Božího poledne.

zvonící telefon po šestnácté odpoledne věští jen dvě možnosti:

a/ telefon od manželky zda se dostavím, alespoň dnes, včas domů

b/ problém, reklamace, havárie, nabídka pojistky, nabídka výhodné investice, přitroublé slevy na energiích ap.

Dnes to byl PAN PROBLÉM, a to majitel PP z nešního rána.

Volá mi,  že se svářeč nemůže 'domluvit' se zapůjčenou svářečkou.

Domluvit se s kusem plechu skutečně nejde a tak jsem se jal opět podrobně řídit pána na druhé straně co a jak zkontrolovat.

Nic nepomohlo. V 18.00 jsem byl, zoufalým hlasem na druhé straně, požádán o výjezd.

Co naplat .... 'když podnikáte ve službách, potom moc možností nemáte'

Složil jsem opravenou PP 315 naložil do svého modrého Tranzitu a pod heslem: 'zázrak ihned, nemožné na počkání', jsem ve 20.00 vyrazil. Podzimní čas, mrholení a k tomu už i únava, od 4.00 jsem na nohou.

Tak jen opatrně, je potřeba se ve zdraví vrátit, ráno jsem objednán u zákazníka v 7.00 na bodovku.

Příjezd na místo nebyl nijak komplikovaný. Po jednoduché oblídce bylo zjištěno:

ZÁKAZNÍK ZAMNĚNIL  KLADNOU A MÍNUSOVOU SPOJKU - infarktový stav

příjemné bylo, že si pán přesně vzpomínal, že jsem jej navigoval i na kontrolu plus a mínus.

Složili jsem jeho PP a naložili jsme moji PP já vypil hořkou, a to doslova - cukr nebyl, kávu a chystal se vystavit účet ale ouha..

Zakázka není hotova a peníze budou až později!

Tady už skutečně příběh skončím, neboť bych čtenáře nerad dohnal k slzám ....zda smíchem či lítostí?

Slzám, když už jsou roněny, je to zcela fuk proč tečou ....

Toho dne jsem usínal ve své posteli 00.10 teddy už v pátek

Závěrem jen podtrhuji úvodní větu .......  .