Svářečka to byla, ale už to svářečka není

To bylo tak,

přijeli a koupili si svářečku CO2 a jak tak obchodujeme, dostali nápad a začali:

"víte pane štěpánek, máme problém, ale ne se svářečkou, my provozujeme na našich "štacích" "autíčka pod sítí". Po tomto úvodu mi začalo blikat pověstné červené světýlko, které mne vždy varuje před neuváženým krokem v tomto případě zájmem.

Za vše může moje špatná výchova, zájem o starosti druhých mne vždy vedou jen ke starostem, které nepotřebuji.

Tak to bylo i v tomto případě. Tak co pak máte za starosti, ptám se.

Víte, pře lety nám firma dodala zdroj s regulací rychlosti pro autíčka. Vzali peníze a odjeli. Zdroj fungoval asi deset minut a potom - konec -. Na opravu přijeli, ale původní regulaci neopravili a zapojily zdroj tak aby byl funkční. Jenže od té doby provozujeme zdroj bez regulace a jen na 50% rychlost. Dodavatelé zmizeli a už nereagovali a nereagují..

Napjatě jsem poslouchal a světýlko už neblikalo ale přímo SVÍTILO. Hlavou mi táhly vzpomínky na šechny ty "šauglaře", kterých jsem se úspěšně zbavil. JÁ DĚLÁM DO SVÁŘEČEK A NIC, OPAKUJI NIC, JINÉHO NEDĚLÁM i když bych to patrně zvládl.

Ta poslední půl věta evidentně zvedla přítomným náladu a s náladou i naději. Pochopili a jali se využít svého poznatku o mé nešťastné mezeře ve výchově. 

Diskuze o problému zdroje pro autíčka nakonec vedla k dohodě.

Přivezou zařízení ke mě a já se na to NEZÁVAZNĚ podívám. Bylo jaro, sezóna radovánek ještě nezačala, majitelé na mne nespěchali a tak jsem měl celkem dosti času věnovat se, mezi vlastní prací, zařízení...

Závěr:

zařízení je opraveno či spíše předěláno podle mých znalostí a zkušeností a je funkční!!!

A zase, jak říká staré přísloví: "S JÍDLEM ROSTE CHUŤ"  a tak chlapi vznesli nový požadavek:

"pane Štěpánek udělejte nám ještě jeden takový zdroj". Původně jsem měl dojem, že omdlím, ale to víte .... ješitnost a už nabité poznatky mne pobídli k souhlasu, ovšem to jsem netušil, že to bude trudná cesta - výsledek vidíte na fotogtafiích.

Vážení znáte pohádku "Petr a zlaté pero?"  tak tuto pohádku mě čítávala moje babička coby pětiletému chlapečkovi a já jsem si ji po drahných letech připomněl, kdy kůň říká Petrovi: "PETŘE, PETŘE, NECH TO ZLATÉ PERO LEŽET......"

Tak přišel na svět, patrně, první zdroj pro dětský autodrom ze svářečky.

Závěrem Vám všem přeji příjemné svezení 

loading