Jak jsem zachránil NÁRODNÍ DIVADLO

Tentokrát nešlo o požár Národního divadla v Praze.

To tak sedíte, v dílně a telefon je vyjmečně v klidu a tak se probíráte tím svým "systémem" a uvažujete, který KUS vezmete do parády a z technicé mrtvoly uděláte jeden z "divů světa". 

Jak tak přemýtám vyruší mne vyzvánění telefonu. V jedné ruce hrníček s kávou a druhou přijímám hovor:

"dobrý den u telefonu šéf údržby Národního divadla Praha, volám dobře do opravny svářeček?" srdce opraváře se málrm zastavilo

"Ano, co máte na srdci?" dí oravář a nějak mu nejde na rozum, kdo mu to vlastně volá. "víte, máme tu na údržbě divadla WTU 200. Celá léta nám sloužila a teď je s ní problém. Nasadíme oblouk sváříme, ale jakmile přerušíme sváření a znovu chceme oblouk zapálit už to nejde."

Opravář sedí s hrníčkem kávy a chce se ujistit, že dobře slyšel: "Opravdu je to tak jak říkáte? Abyste tomu rozumněl, byl by to zázrak něco takového z technického hlediska není možné!" Chvíli trvalo než se dialog posunul. Bylo rozhodnuto, šéf udržby dá k telefonu pracovníka, který se svářečkou pracuje.

Opravář dopil kávu a už se hlásí opět Národní divalo. Po krátké diskusi s výkonným pracovníkem bylo jasno. Svářečka jen jiskří. Na tomto místě se potvrzuje fakt, že nevíce ví ten, kdo se zařízením pracuje. No ale co dál? Jet do Prahy to by nebyl takový problém, ale jet jen kvůli WTU 200? To by byla cesta dražší než-li oprava.

Ale co, náš opravář je dobrák, od té pověstné kosti a tak si dá druhé kafe, zajde do svého depozitu, kde se za 40 let praxe najde kde co, vyndá náhradní řídící jednotky a problém. Jak jednotku odzkoušet, když nemá WTU 200? No nic se nedá dělat. Jde do rizika. Na jednom kuse nachází datum a tak tu vezme zabalí a pošle. Za dva dny telefon z Prahy: "Tady Nrodní divalo Praha, pane Štěpánku, svářečka vaří jak má, moc děkujeme a pošlete fakturu." 

Tak to bylo milé, trojí riziko se vyplatilo: žádná objednávka, zaslání nevyzkoušené jednoky, akce mohla dopadnout fiaskem.

Dnes to byl ukázkový příběh. Příběh opravdových lidí.

Díky